Tak se nám opět sešel rok s rokem a máme tady leden! Zima se nám pěkně vydařila, mrazu a sněhu máme dost a práce taky. Naše regionální oddělení se zabývá nejen statistikami za uplynulý rok, ale také plánováním návštěv knihoven v tomto roce.
Já zpracovávám knihy „ o stošest“, kolegyně obvolávají knihovny a domlouvají návštěvy a revize, přebalujeme cirkulací opotřebené knihy a těšíme se na další strastiplné „výlety“ do našich dobrých knihoven.
A jak tak zpracovávám knihy, tak jsem narazila na jednu novinku, knihu, kterou bych Vám ráda doporučila.
Jedná se o thriller roku od scenáristy Sběratelé kostí a tvůrce seriálu Fargo Noaha Hawleyho – Před pádem.
Mlhavá letní noc.
Soukromé letadlo do New Yorku.
Jedenáct pasažérů, šestnáct minut letu.
A pak se stroj zřítí do oceánu...
Přežijí pouze dva – neúspěšný malíř a čtyřletý chlapec.
Devět obětí patřilo k privilegovaným, vlivným kruhům.
Každý z nich měl svůj příběh, osud, minulost.
Možná je něco spojovalo.
Nebo to byla jen hloupá náhoda?
Co se vlastně dělo před pádem?
„Brilantně vystavěný příběh, který ve vás zůstane dlouho poté, co ho odložíte s lítostí, že nemá ještě jednou tolik stránek.“ Přijďte k nám do knihovny, půjčte si tuto knihu, zalezte si doma na gauč pod deku a nechte se unášet strhujícím příběhem tohoto bestselleru za dlouhých zimních večerů...
Těšíme se na Vaši návštěvu a přeji všem, ať tu mrazivou zimu přečkáme ve zdraví!
MiŠ

Tak je po vánočních svátcích a já se mohu prokousávat literárními dary, které mě pod stromečkem čekaly. Knihy jsou u nás tradičním vánočním dárkem, bez kterého by Vánoce nebyly Vánoce. A ty letošní Vánoce pro mě byly hodně hektické. Nebývám nemocná, ale v loňském prosinci, týden před Vánoci, na mě „skočila“ opravdu nepříjemná chřipka. Neměla jsem nic. Doma neupečeno, nenakoupeno, neuklizeno. Takže se stalo, že na nákup vánočních dárků jsem měla pouze čtyři dny těsně před Štědrým dnem, kdy je v obchodech již všechno vyprodáno, a vy se probíráte zbytkovým zbožím. Když jsem se chystala do knihkupectví pro dárky rodině, jen jsem si přála, aby tam bylo to, pro co jdu. Mám už dopředu seznam knih, které se chystám koupit. Inspiraci čerpám nejčastěji z recenzí na iliteratura.cz. Seznam novinek mi chodí každý týden na pracovní mail a já se mohu inspirovat nejen pro nákupy knih, ale udržuje mne to v obraze o tom, co zajímavého právě vychází. A měla jsem obrovské štěstí, protože všechny knihy, pro které jsem šla, u nás v knihkupectví byly. Pro dceru Babičku drsňačku, pro syna HHhH a pro muže „Pojď s námi budovat pohraničí“. A myslím, že jsem všem udělala radost. Je 14 dní po Vánocích a všichni už mají „dočteno“.
www.iliteratura.cz
SiF

Vánoce jsou svátky pohody, klidu, dárků ale hlavně také velkého úklidu. Denně si s kolegyněmi vykládáme, co jsme vše předešlý den stihly, kolik jsme toho napekly a kolik dárků jsme zajistily...
Proto se i naše regionální oddělení rozhodlo udělat pořádek ve svém skladu, a to od ZÁKLADU!
Když pominu skutečnost, že jsme minulý týden získaly 2 starší regály, které jsme vyměnily za ty „provobytněpospolné“ (které se rozpadly ve chvíli, kdy jsme z nich vyndaly knihy) a všechny knihy jsme do nich přeskládaly a urovnaly, zjistily jsme, že si můžeme koupit regály nové, u kterých nehrozí, že se rozpadnou ve chvíli, kdy s nimi pohneme.
Tak jsme s kolegyní začaly vyměřovat sklad a objednávat nábytek prostřednictvím internetu.
Až nábytek dorazí, tak si ho hezky smontujeme, postavíme a budeme zase hezky ukládat knihy do regálů zpět...
A protože jsme holky nadšené a práce knihovnic nás baví, tak si ještě spousty knih, které se nám velkým putování vrátily mírně poškozené, přebalíme.
Chceme mít fond na příští rok hezky připravený, protože se těšíme na další spolupráci s "našimi" knihovnami, které máme na starosti...
Přejeme Vám krásné Vánoce plné zdraví, lásky, pohody a klidu a šťastný nový rok 2017...zachovejte nám přízeň a nezapomeňte si přečíst nějakou dobrou knihu...konečně na to bude čas...
MiŠ

Začal advent a s ním spousta akcí, na které chcete jít, ale fakticky není možné, abyste všechno stihli. Stačil první víkend a už vím, proč mám tak ráda knihy. V sobotu dopoledne se u nás v knihovně konal Den pro dětskou knihu. A protože naše dcera tu chtěla být hned od začátku, tak jsem v sobotu, kdy bych normálně spala či ležela v posteli nejméně do devíti hodin, vstávala po sedmé, abychom byly včas v knihovně a nic nezmeškaly. Naše dcera chce být totiž knihovnicí a cítí se na dětském oddělení jako ryba ve vodě. Půjčuje knihy, pípá, zakládá a dokonce mohla poprvé vybrat čtenářské poplatky. Jak jí to zvedlo sebevědomí! No a mně to dalo dobrý argument, proč by měla víc číst. Protože správná knihovnice by měla být sečtělá, měla by mít všeobecný přehled a hlavně by měla být milá, pracovitá, hravá a ochotná. Už není takový problém přinutit dcerku vzít si knihu místo tabletu či počítače. Poslední dobou s mužem vnímáme, že častěji sedí u knížek, čte si či jimi listuje. Najednou se víc ptá, co to s tatínkem čteme, jaké to je a jestli je to dobré. Prostě naše dcera chce být knihovnicí.
SiF