Čtenářský deník

Měla jsem teď hodně dlouhé období, kdy jsem nemohla číst. Přečetla jsem maximálně jednu knihu za týden a byla frustrovaná, že se nedokážu rozečíst. Chyběl mi ten pocit, že už musím hrozně rychle jít domů a sednout si ke knížce. Ještě před měsícem jsem si říkala, co to se mnou je a jak budu stíhat mít přehled v literatuře, když čtu tak pomalu. A minulý týden se to zlomilo. Od té doby už mám za sebou tři hodně zajímavé knihy a už se těším na další. Začínám si opět dělat hromádky a nosit domů knížky z knihovny, aby mi některá neutekla mezi čtenáře a já na ni nemusela dlouho čekat. Moje nová čtecí perioda začala hutnou ságou od Markéty Hejkalové Měj mě rád/a. Zpočátku jsem se bála, že v té změti jmen se budu ztrácet, ale díky tomu, že jsem se od knihy nemohla odtrhnout, tak jsem ani nepostřehla, že už jsem na konci a se jmény hrdinů a jejich příběhy jsem prožila skoro celé jedno století. Pak už na mě čekala kniha od Varlama Šalamova, kterou jsem dostala minulé Vánoce od svého muže.  Mistr lopaty je soubor Šalamových povídek z doby jeho věznění v ruském gulagu. No a včera jsem dočetla tolik opěvovanou finskou autorku Katju Kettu. Je o pár let mladší než já a už napsala několik románů, z čehož jeden byl v roce 2015 zfilmovaný. Já si jako první knihu od této autorky vybrala její poslední román Můra. A udělala jsem dobře, protože jsem ho dva dny nedala z rukou a říkala si, jak je možné, že na tak malém prostoru se toho dá tolik říct.
SiF

 

Přidat komentář (1 Komentář)

Valná hromada Klubu dětských knihoven SKIP a seminář

Dne 31. 10. naše tři knihovnice z dětských oddělení a jedna kolegyně z regionálních služeb odjely na Valnou hromadu KDK SKIP a seminář do Ostrova nad Ohří. Valná hromada byla zahájena v 14.00. Po zahájení nás čekaly zprávy o projektech KDK roku 2017 a plány na rok 2018, zprávy o činnosti klubek, volba předsedkyně a tajemnice KDK na další období. Po příjemném zahájení a debatní chvilce, jsme se odebraly do krásných prostor nově zrekonstruované knihovny. Knihovna je v provozu od roku 1945. Knihovnu jsme si velice rády všechny prohlédly, načerpaly nové nápady. Knihovnice byly velice příjemné a vstřícné, snažily se zodpovědět veškeré naše dotazy, provedly nás celou knihovnou, dokonce jsme viděly i půdní prostory. Večer jsme se odebraly do nedaleké restaurace na večeři. Některé zůstávaly po večeři v restauraci déle, někdo si odešel odpočinout a nabrat sil na druhý den. Některé kolegyně dokonce přespaly v knihovně. Program začal v 9 hodin seminářem: „Scénické čtení a listování v knížkách - jedna z cest dětí ke knížce, čtenářství a do knihovny".  Lektorkou byla  MgA. Emílie Zámečníková, která je z Katedry výchovné dramatiky DAMU. Cílem semináře bylo jak správně pracovat s knihou a dětským čtenářem zábavnou formou. A co je scénické čtení. Současně v odpoledních hodinách probíhal hodinový seminář QR kódy pro knihovny. Konec byl v 17 hodin.  A my, po rozloučení s milými kolegyněmi, jsme se odebraly směr Příbram.
MaS

 

Přidat komentář (0 Komentářů)

Školit se a vzdělávat

Zrovna nyní se v učebně vedle mé kanceláře školí desítka pozorných knihovnic. Dobrovolně se přihlásily na dvoudenní kurz Citujeme správně pomocí Citace.com. Už druhý den se snaží do sebe vstřebat všechny informace, které na ně lektorky „chrlí“. Neuvěřitelně a mile mě překvapila chuť těchto knihovnic, které mají některé 4 roky do důchodu, se vzdělávat. Brala jsem to trochu jako samozřejmost, ale lektorka, která školila mé kolegyně první den, byla tak pozitivně naladěna z jejich snahy se učit a vzdělávat, že mne samotnou to překvapilo. Jsme přece kulturní a informační pracovníci, a proto vzdělávání se beru víceméně jako danou věc! Ale paní lektorka, která k nám do knihovny přijela z Moravy, se upřímně divila jejich chuti a nasazení. U nich prý vládne mezi letitými pracovníky knihoven spíše nechuť k učení.  Nevím, jak dalece je toto tvrzení pravdivé, ale mě díky tomu opět zaplavil pocit hrdosti na mé starší (i mladší) kolegyně, které se očividně výzev nebojí. A děkuji paní lektorce, že mě vytrhla z mých stereotypů a připomněla mi, že si mám svých kolegyň a jejich snahy vážit a nebrat vše tak samozřejmě.
SiF

 

Přidat komentář (0 Komentářů)

Děti a čtení

Velké pozornosti by se mělo dostávat nejvíce dětem. To je v rukou zaměstnanců na dětských odděleních v knihovnách, ti mohou čerpat ze své fantazie co hrdlo ráčí, protože k rozvoji čtení a získávání vztahu ke knize napomáhají nejen rodiče, ale i my KNIHOVNY  pomocí informačních lekcí, tematických besed a projektů na podporu dětského čtenářství. Čtení je opravdu velmi důležité, jeho prostřednictvím děti rozvíjí svou smyslovou stránku, také napomáhá k rozvoji a obohacování slovní zásoby. Bohužel se často hovoří o tom, jak děti málo čtou a málo chodí do knihoven, proto je nezbytné podporovat jejich vztah ke knihám i čtení. Naučit je vyhledávat a orientovat se v knihovnách. Pro některé dětské čtenáře ale bohužel čtení, například beletrie, představuje jenom školní povinnost. Spousta dětí přečte knihu jen do poloviny a přestane je bavit nebo prostě nerozumí textu. V posledních letech bylo uskutečněno několik výzkumů, jejichž cílem bylo zjistit, jaká je situace v oblasti dětského čtenářství a čtenářských návyků. Hlavním úkolem těchto výzkumů je získat informace o tom, jak často děti čtou, co čtou, kde a za jakých podmínek čtou, jaký mají vztah ke čtení, ke knihám apod.
Jaký pohled na danou situaci máte Vy?
MaS


 

Přidat komentář (0 Komentářů)