Tritius

Právě jsme v knihovně přešli na jiný automatizovaný knihovní systém. Pokud jste čtenářem naší knihovny, tak jste to zjistili. Už dlouho se nikdo s nás nemusel učit tak moc nových věcí a hlavně tak moc jiný styl práce. Od počátku jsem to celé brala (a ještě se snažím brát) jako nové úžasné dobrodružství. Bohužel začínám trochu narážet na neporozumění si s chlapci od počítačů, často totiž nemůžeme najít společný jazyk. Rčení Jeden o koze, druhý o voze – naše běžná denní realita. Ve chvíli, kdy na těch mladých „ajťácích“ něco chci, zkouším přepnout ten svůj „knihovnický starý“ mozek na „mladý ajťácký“. Ne vždy to ale jde. Opravdu mi vadí např. termín zrušit – myšleno zavřít. Chápete to? Proč by prostě nemohlo být staré zavřít??? Naštěstí se umím sobě i těm odvážným chlapcům zasmát – jak odvážní museli být, když se pustili do pro ně neznámých vod knihovnických. Moje kolegyně nedávno počítala roky do důchodu. A když jsem se ptala, proč počítá roky do důchodu, když je v práci tak spokojená a má ji ráda – opravdu už se nechce a doufá, že ani nebude muset, učit žádný nový program. Tak jsem si roky spočítala taky a ouha. Jsem v knihovně přes 20 let a tohle je můj třetí knihovnický program, takže jednoduchou matematikou... Sakra!
SiF

 

Komentáře vytvořeny pomocí CComment