e-kis

ODDĚLENÍ REGIONÁLNÍCH SLUŽEB KJD Příbram

Naše Národní knihovna

Je to naše největší knihovna, která právě v těchto dnech hledá svého nového ředitele – ředitelku. Když jsem se dívala do historie Národní knihovny a pročítala všechny ředitele a pracovníky pověřené správou knihovny, jedno mne zarazilo. Ani jedna žena...  Také je velmi zajímavé dívat se na délku funkčních období, kdy který ředitel či správce „vládli“ knihovně. Zajímavé také je, že např. Vilém Závada byl ve vedení knihovny jako jediný dvakrát. Jednou jako správce a podruhé jako řádný ředitel. Co na tom, že se vždy jednalo o pouhý rok.  Často se stalo, že ředitelé či správci knihovny končili ve své funkci v roce své smrti. Nejdéle ve své funkci působil Antonín Zeidler, který vedl knihovnu celých 25 let. Po 2. světové válce už se střídal jeden ředitel či správce za druhým, nejdéle působil v knihovně Karel Kozelek, který dělal ředitele Národní knihovně 18 let, od roku 1970 až do předrevolučního roku 1988.
Teď stojíme před novou volbou a já jsem velmi zvědavá, kdo bude vybrán. Zda to bude žena, politik, ekonom... nebo knihovník, knihovnice?
SiF

Přidat komentář (0 Komentářů)

Hanuš Jelínek

Dne 27. dubna 2017 to bude 73 let od smrti českého básníka, esejisty a divadelního kritika, příbramského rodáka Hanuše Jelínka.
PhDr. Hanuš Jelínek (pokřtěn Jan Křtitel Jelínek, 3. září 1878, Příbram – 27. dubna 1944, Praha) byl český básník, esejista a divadelní kritik. Propagátor sblížení české a francouzské kultury. Jelínek napsal francouzsky psané Dějiny české literatury, vzpomínky Zahučely lesy. Přeložil mimo jiné Zpěvy sladké Francie, z češtiny do francouzštiny přeložil díla Karla Hynka Máchy, Františka Halase a Karla Čapka.
Narodil se jako syn příbramského úředníka Jana Otakara Jelínka (1839-1888) a jeho druhé ženy Emy, rozené Kaiserové v příbramském hostinci "U Sebastopolu". Po obecné škole, kterou začal navštěvovat již v pěti letech, pokračoval ve studiu na příbramském gymnáziu. Již během studia začal psát básně; jeho sonet k prvnímu výročí důlního neštěstí v Mariánském dole v roce 1892 byl otištěn v příbramském listu Horymír pod šifrou K. V roce 1896 složil maturitu a zapsal se na filosofickou fakultu c. a k. České univerzity Karlo-Ferdinandovy, kde studoval českou, německou a francouzskou literaturu. Pro dva semestry (zimní semestr 1897/1898 a zimní semestr 1899/1900) získal stipendium pro studium na pařížské Sorbonně. V této době se stýkal s českými umělci v Paříži, např. Františkem Kupkou či Alfonsem Muchou. V roce 1900 mu prestižní literární časopis Mercure de France otiskl studii o současné české poezii La Littérature tchèque contemporaine.
Po návratu do Prahy získal pověst skvělého francouzštináře. Zdenka Braunerová jej požádala o překlad její studie o Františku Bílkovi. Po ukončení univerzitních studií působil jako suplent na žižkovské reálce. V roce 1901 přestoupil na Obchodní akademii v Resslově ulici. V roce 1905 se stal definitivním profesorem a působil zde až do roku 1918. V lednu 1902 založil spolu s Viktorem Dykem Klub českých spisovatelů. Zemřel v noci z 27. na 28. dubna 1944 a je pohřben na Vyšehradském hřbitově.
K tomuto výročí naše Knihovna Jana Drdy vyhlašuje další ročník literární soutěže pro mládež "Příbram Hanuše Jelínka 2017". Do soutěže se mohou přihlásit všichni budoucí básníci a spisovatelé od 12 do 23 let. Opět můžete psát na libovolné téma, fantazii se meze nekladou. Uzávěrka soutěže bude 30. dubna a všem účastníkům přejeme hodně úspěchů!
Těšíme se na Vás...
MiŠ

Přidat komentář (0 Komentářů)

Maturity

Potom, co jsem si přečetla článek „Témata maturitních slohů? Některá by nenapsal ani Čapek, shodují se experti“, jsem si hned vyhledala všechna zadání letošních maturitních písemných prací a byla jsem překvapená, kolik jich je. Studenti si mohli vybírat z 10 zadání a mne zaujalo hned to první. Mám radost, že jako první téma měli maturující možnost napsat charakteristiku literární postavy. A ještě k tomu postavy takové, o které se dá psát.
Žena zkoušená osudem
Jejich životy nejsou nejšťastnější. Zkoušejí sice vzdorovat tragickému osudu, nakonec mu ale stejně neuniknou. A možná právě proto Shakespearova Ofélie, Puškinova Taťána, Tolstého Anna Karenina, Styronova Sophie Zawistowská nebo Lustigova Kateřina Horovitzová stále vzbuzují naši zvědavost.
Zpracování: charakteristika jedné z literárních postav uvedených ve výchozím textu

V době, kdy jsem maturovala já, se vyhlašovala čtyři témata pro všechny maturitní ročníky v zemi, ze kterých opravdu bylo těžké vybírat. Z letošních zadání bych si vybrala nejméně ty mé čtyři, na které bych si troufla. Náš syn mi na to řekl, že je to tím, že jsem starší a víc toho vím, tak proto nemám problém si téma vybrat. Je pravda, že psát maturitní slohovou práci o národním obrození či sepsat návrh na přejmenování náměstí, abych nebyla příliš stručná a splnila požadovanou délku práce, to bych asi nezvládla ani ve svém věku. Ale množství témat je opravdu velkorysé a jediné co letošním maturantům opravdu nezávidím, je to, že na výsledky práce budou čekat podle mého opravdu dlouhou dobu a že práce hodnotí zaměstnanci Cermatu.
SiF

Přidat komentář (0 Komentářů)

Velikonoce

Milé čtenářky, milí čtenáři,
2644937 velikonoce
Je tady čas Velikonoc, přichází k nám jaro, sluníčko a snad i konečně teplé počasí?!
Velikonoce (latinsky pascha, řecky πάσχα – pascha, hebrejsky פֶּסַח‎‎ pesach – přechod, přejití) jsou nyní nejvýznamnějším křesťanským svátkem, oslavou zmrtvýchvstání Ježíše Krista. K tomu podle křesťanské víry došlo třetího dne po jeho ukřižování. Kristovo ukřižování se událo kolem roku 30 či 33 v blízkosti významného židovského svátku pesach, který je památkou vysvobození Izraelitů Mojžíšem z egyptského otroctví. Tak jako Letnice jsou tedy původně (i podle latinského názvu) svátkem židovským a do roku 325 se slavily ve stejný den jako svátek židovský. U Slovanů a Germánů splynuly lidové oslavy Velikonoc s pohanskými slavnostmi jara (pohanský název Easter), které oslavovaly procitnutí přírody ze zimního spánku. Díky tomu do lidových oslav Velikonoc přešly v germánském a slovanském prostoru mnohé původem pohanské zvyky.

Historicky lze symboly Velikonoc vystopovat jako univerzální symboly jara a plodnosti například až do starověkého Egypta, kde zelený Chonsu, syn beraního Amona, stvořitelsky oplodní Kosmické vejce.
Letos i u nás poprvé slavíme tzv. Velký pátek, a tak se nám velikonoční svátky prodlouží o jeden den, proto Vám přeji krásné prožití svátků jara, hodně pomlázky, klidu a pohody a než vyrazíte někam na prodloužený víkend, nezapomeňte se u nás v knihovně zastavit a půjčit si nějakou dobrou knihu , která Vám zpříjemní pobyt třeba na sluníčku v lehátku na zahradě...
MiŠ

Přidat komentář (0 Komentářů)