e-kis

ODDĚLENÍ REGIONÁLNÍCH SLUŽEB KJD Příbram

Ostrov

Ve dnech 31. 10. 2017 - 2. 11. 2017 se v Městské knihovně Ostrov uskutečnila Valná hromada Klubu dětských knihoven, které jsem se zúčastnila spolu s kolegyněmi z našich dětských oddělení.
Ostrovská knihovna je od roku 2011 přestěhována do nově zrekonstruovaných prostor zámku. Mají zde oddělení pro dospělé, dětské oddělení, hudební oddělení, čítarnu - studovnu, vzdělávací centrum, výstavní sál a oddělení kroniky města OSTROV. Veškeré prostory jsou úžasně zrekonstruované díky finančním prostředkům z EU. Hodně nás nadchly prostory dětského oddělení, kde mají mladí zašívárnu i se stolním fotbálkem a válecími vaky, ale i krásně barevné prostředí, kde to na Vás působí prostě dětsky. Co můžeme ostrovským knihovnicím závidět je to, že na rozdíl od většiny z nás nemusí bojovat s prostorem, ale na druhou stranu nás na konci pracovního dne nebolí tak nožky, než doběhneme čtenáři pro žádanou knihu. Pro inspiraci přikládám několik fotografií.
VS
IMG 1459IMG 1450IMG 1455IMG 1441

 

Přidat komentář (0 Komentářů)

Čtenářský deník

Měla jsem teď hodně dlouhé období, kdy jsem nemohla číst. Přečetla jsem maximálně jednu knihu za týden a byla frustrovaná, že se nedokážu rozečíst. Chyběl mi ten pocit, že už musím hrozně rychle jít domů a sednout si ke knížce. Ještě před měsícem jsem si říkala, co to se mnou je a jak budu stíhat mít přehled v literatuře, když čtu tak pomalu. A minulý týden se to zlomilo. Od té doby už mám za sebou tři hodně zajímavé knihy a už se těším na další. Začínám si opět dělat hromádky a nosit domů knížky z knihovny, aby mi některá neutekla mezi čtenáře a já na ni nemusela dlouho čekat. Moje nová čtecí perioda začala hutnou ságou od Markéty Hejkalové Měj mě rád/a. Zpočátku jsem se bála, že v té změti jmen se budu ztrácet, ale díky tomu, že jsem se od knihy nemohla odtrhnout, tak jsem ani nepostřehla, že už jsem na konci a se jmény hrdinů a jejich příběhy jsem prožila skoro celé jedno století. Pak už na mě čekala kniha od Varlama Šalamova, kterou jsem dostala minulé Vánoce od svého muže.  Mistr lopaty je soubor Šalamových povídek z doby jeho věznění v ruském gulagu. No a včera jsem dočetla tolik opěvovanou finskou autorku Katju Kettu. Je o pár let mladší než já a už napsala několik románů, z čehož jeden byl v roce 2015 zfilmovaný. Já si jako první knihu od této autorky vybrala její poslední román Můra. A udělala jsem dobře, protože jsem ho dva dny nedala z rukou a říkala si, jak je možné, že na tak malém prostoru se toho dá tolik říct.
SiF

 

Přidat komentář (1 Komentář)

Valná hromada Klubu dětských knihoven SKIP a seminář

Dne 31. 10. naše tři knihovnice z dětských oddělení a jedna kolegyně z regionálních služeb odjely na Valnou hromadu KDK SKIP a seminář do Ostrova nad Ohří. Valná hromada byla zahájena v 14.00. Po zahájení nás čekaly zprávy o projektech KDK roku 2017 a plány na rok 2018, zprávy o činnosti klubek, volba předsedkyně a tajemnice KDK na další období. Po příjemném zahájení a debatní chvilce, jsme se odebraly do krásných prostor nově zrekonstruované knihovny. Knihovna je v provozu od roku 1945. Knihovnu jsme si velice rády všechny prohlédly, načerpaly nové nápady. Knihovnice byly velice příjemné a vstřícné, snažily se zodpovědět veškeré naše dotazy, provedly nás celou knihovnou, dokonce jsme viděly i půdní prostory. Večer jsme se odebraly do nedaleké restaurace na večeři. Některé zůstávaly po večeři v restauraci déle, někdo si odešel odpočinout a nabrat sil na druhý den. Některé kolegyně dokonce přespaly v knihovně. Program začal v 9 hodin seminářem: „Scénické čtení a listování v knížkách - jedna z cest dětí ke knížce, čtenářství a do knihovny".  Lektorkou byla  MgA. Emílie Zámečníková, která je z Katedry výchovné dramatiky DAMU. Cílem semináře bylo jak správně pracovat s knihou a dětským čtenářem zábavnou formou. A co je scénické čtení. Současně v odpoledních hodinách probíhal hodinový seminář QR kódy pro knihovny. Konec byl v 17 hodin.  A my, po rozloučení s milými kolegyněmi, jsme se odebraly směr Příbram.
MaS

 

Přidat komentář (0 Komentářů)

Česko – nejhustší síť knihoven…

V České republice je nejhustší síť knihoven na světě. V magazínu The New York Times se v aktuálním článku zaměřili na to, čím to je a jak se tento fenomén vlastně zrodil. Jelikož nás vždycky nadchne, když se o Česku ve světě píše nejen ve spojitosti s pivem nebo kontroverzním chováním politiků, článek jsme pro vás přeložili...
V době Amazonu a internetu se představa návštěvy veřejné knihovny za účelem půjčení knihy zdá v mnoha částech světa ještě podivnější a zastaralejší než kdy dřív. Ale přinejmenším jedna země se této představy pevně drží – Česká republika.
V této zemi jsou knihovny všude, kam se podíváte – Česká republika má nejhustší síť knihoven na světě, jak vyplývá ze studie, provedené pro Nadaci Billa a Melindy Gatesových. Je tu více knihoven než gymnázií. Studie zjistila, že v ČR je jedna knihovna na každých 1.971 obyvatel – a to je při přepočítání na populaci čtyřikrát víc než je evropský průměr a dokonce desetkrát víc než ve Spojených státech, kde je knihovna na každých 19 583 obyvatel.
Proč je českých knihoven tolik? Po dlouhá desetiletí byly povinné – každá komunita, od velkých měst až po nejmenší vesničky, měla zákonem nařízeno knihovnu provozovat.
Tento zákon vešel v platnost v roce 1919, brzy poté, co Československo vzniklo jako nezávislý stát. Důvodem byla snaha o všeobecnou gramotnost a vzdělávání poté, co se země zbavila nadvlády německy hovořícího Rakouska-Uherska. A tato snaha byla úspěšná.
“Češi si vyvinuli silný návyk číst a dodneška platí, že ti, kdo chodí do knihoven, kupují zároveň více knih než ostatní – v průměru 11 ročně,” říká Vít Richter, ředitel Knihovnického institutu Národní knihovny ČR.
Zákon o knihovnách přežil německou okupaci, období komunismu a dokonce i rozdělení Československa na začátku 90. let. Nakonec ale nedokázal přežít škrty v rozpočtu. Z důvodu úspor byly požadavky na zřizování knihoven zrušeny v roce 2001, v době, kdy v zemi bylo asi 6 019 knihoven. Od té doby bylo asi 11 % spojeno nebo zrušeno.
České knihovny, které přežily, nejsou jen pozůstalým výstřelkem dávných dob. Dělají, co mohou, aby zůstaly relevantními a živými místy. Slouží jako hlasovací místnosti u voleb či jako místa všemožných schůzek a setkání. Pořádají čtenářské kluby, výstavy, nabízejí kurzy počítačové gramotnosti a během dne vítají houfy školních dětí a seniorů.
MiŠ

 

Přidat komentář (0 Komentářů)