Disfrutalismus

Minulý měsíc jsme v rámci našeho ženského knižního klubu četly knihu Manifest disfrutalismu. Do té doby jsem o "disfrutalismu" vůbec neslyšela a po přečtení se ani nedivím. Disfrutalismus je ve zkratce užívání si života. Opravdu pouze ve zkratce, abych neurazila… Knihu, nebo spíš brožurku, jsem přečetla na jeden „zátah“. Během čtení se ve mně praly protichůdné pocity, které mám z přečteného dodnes. Troušku. ´Disfrutalismus - na první přečtení zajímavé, ale pak když o tom celém přemýšlím dál, tak mi to připadá nedospělé a útěkářské. Jak jsem pochopila, jde o to vybudovat si svou existenci co nejšťastnější a nejzdravější s minimálními finančními náklady, přitom se bavit a užívat si života. A tady jsem osobně hodně narazila. Možná jsem až příliš zaklíněná ve svém malém, ubohém a maloměstském životě, ale otázky, které se mi celou četbou honily v hlavě - co děti, školy, placení rovnátek, dojíždění, co bude, až jeden z disfrutalistů onemocní a bude potřebovat lékařskou péči, důchod atd… Manifest disfrutalismu napsala antropoložka Kateřina Varhaník Wildová, která žije se svým manželem a dětmi v maringotce na Vysočině. Chvíli jsem přemýšlela, že autorce napíši a zeptám se na svoje otázky (mého dospělého života) – jak ona tohle všechno zvládá… Ale s odstupem času a povídání si se svými přáteli na toto téma, mohu říci pouze to, že filozofie disfrutalismu není můj šálek kávy.
SiF

 

Komentáře vytvořeny pomocí CComment