Čím podarovat

     Máme za sebou naše 115 knihovnické narozeniny a do toho mi „vlezly“ narozeniny další, rodinné. A aby toho nebylo málo, tak se blíží svátky vánoční a s tím spojené nákupy pro moje blízké. Rozhodla jsem se tedy zavítat do svého oblíbeného knihkupectví, abych nakoupila dárky, samozřejmě knihy, jak jinak. Stejně je ode mne všichni očekávají a troufám si říci, že se i těší. Jsem doma za „odbornici“ přes literaturu, takže mám docela dobrý přehled o tom, co a kdo z naší velké rozrostlé rodiny čte a má rád. Pro mě v tuto chvíli začínají moje vlastní příjemné podzimní intelektuální žně - jsem na telefonu a „dělám chytrou“.

     Ale abych se vrátila na začátek, jdu tedy do knihkupectví se seznamem knih v hlavě. Stále mám docela dobrou paměť a do svého starého knihkupectví se vyloženě těším. Zatím se mi daří ubránit se objednávání knih přes počítač. Čas na jejich nákup mám spojený s příjemným osobním rituálem, který ale dostal minulý týden velké trhliny... z knížek, které jsem chtěla koupit, nebyla na regále ani jediná. Prý mi je objednají přes počítač a do dvou až tří dnů budou pro mne připraveny a zavolají mi. Rychlá a vstřícná služba prý, ale co s mým milým starým rituálem? Listovat si knihou, přičichávat ke stránkám, těšit se, že možná najdu nějaký poklad, který jsem nečekala a nevěděla o něm. Že mi v tom množství vydaných knih prostě mohl utéct skvost do naší rodinné knihovny a přišla jsem na něj jen díky tomu, že jsem v ten správný čas zavítala do svého milého knihkupectví...

SiF

Komentáře vytvořeny pomocí CComment