Události na konci října

     Již od roku 1988 je Den vzniku samostatného československého státu státním svátkem. Během kalendářního roku máme dalších 12 svátků, kdy nepracujeme (pokud některé nepřipadnou na víkendy). Od příštího roku by se mohl tento počet rozšířit o Velký pátek, tak uvidíme jestli to naši zákonodárci v Parlamentu, Senátu a prezident "podepíší".

     Konec října je také spojen s přechodem na zimní čas. O jeho zrušení se již léta vedou diskuze, vznikla dokonce i evropská občanská iniciativa „Pouze pro jeden čas“, která bojuje pro zrušení používání letního času v EU. Nedávno byla petice proti střídání letního a zimního času představena i v Senátu. Podpisy na ni bude její iniciátor sbírat až do jara, tedy do další změny času.

     A jak jste na tom se změnou času Vy – vnímáte ji a vadí Vám nebo ráno prostě jen přetočíte hodinky, ať už dopředu či dozadu, a fungujete dál?

JiS

Přidat komentář (1 Komentář)

Knížky určené dětem

Začal podzim a s ním se odevšad hrnou hromady nových knih. Zpracovávám je seč můžu, aby se co nejdříve dostaly rovnou k vám. Ale ti, kdo by se na ně měly nejvíc těšit, jsou děti. Letošní podzim je skutečně bohatý na zábavnou a podnětnou literaturu právě pro ně.

Zrovna mám v ruce knížku Anna a Anna vykládající o ztrátách, kterých si člověk během života prožije víc než dost. Se všemi se ale nakonec musí vyrovnat, a když to nejde hned, časem se k tomu tak jako tak musí vrátit, a odpustit sobě i druhým. Babička Anna přišla o nohu. Vnučka Anna zas o nejlepšího kamaráda. Babička se odhodlává dát šanci osudové lásce a Anička se snaží zachovat si chladnou hlavu z té první velké lásky. Milá knížka s lehkostí a bezprostřední moudrostí vypráví o životě dvou holek, které se potýkají s podobnými problémy. Každá na ně však nahlíží na základě svých zkušeností. Babička letitých, zato Anička nulových. Obě jsou bojovnice a bez ufňukaných pasáží se vyrovnávají s odloučením a opuštěním. Obě se řídí svým srdcem a rozumem a ze všeho vyváznou zdravé.

Další podzimní hrdinkou je Klárka a 11 babiček. Knížka je, stejně jako Anna a Anna, psaná formou dopisů a pohledů, v nichž Klárka popisuje své roční putování od jedné babičky k další. Setkává se s různými lidmi s odlišným vnímáním světa a odlišnými názory, jak na aktuální dění, tak na smysluplné trávení času i na otázku stravování a výživy. Klárka nikoho nesoudí, nehodnotí, vše jen popisuje v dopisech pro dědu s čistotou dětského vnímání světa. Celá kniha je pozitivně laděná a protkaná humornými situacemi. Ukazuje že život může být krásný, pokud si ho člověk užívá a nepodléhá situacím, které se z počátku mohou zdát bezvýchodné. Stačí udělat jeden krok a pak další a cesta se začne sama od sebe znova rozbíhat...

IW

Přidat komentář (0 Komentářů)

Kniha Proroci z fjordu Věčnosti

Začal podzim a já, abych jej co nejlépe přečkala, se rozhodla přečíst si nějakou pěknou smutnou knihu, která mi pomůže období padání barevných listů zvládnout. Hned první kniha, která mě donutila vzít si ji domů, byla kniha Proroci z fjordu Věčnosti. Nebyl to obsah knihy, který mě donutil si knihu přečíst, ale níže ocitovaný úryvek ze života dánského autora Kima Leineho, který tuto knihu napsal:

Dánský autor Kim Leine se narodil roku 1961 v Norsku do společenství svědků Jehovových. Když mu bylo pět let, opustil jeho otec malou osadu a přestěhoval se do dánské metropole. V patnácti letech se ho Kim rozhodl vyhledat, zanechal v Norsku svou matku, sourozence i otčíma a vydal se za otcem, který žil v té době se svým homosexuálním partnerem. Kim s nimi žil několik let a po tu dobu ho otec sexuálně zneužíval. Po dokončení gymnázia pokračoval Kim ve studiích na zdravotnické škole, oženil se a narodily se mu dvě děti. Kim Leine získal coby zdravotník práci v grónském hlavním městě Nuuku, kam se s celou svou rodinou přestěhoval. Nakonec strávil v Grónsku na různých místech na pobřeží patnáct let, během nichž se mu rozpadlo manželství, propadl alkoholu i drogám. Odrazit se ode dna mu pomohla právě literární tvorba.“*

Kim Leine napsal zatím pouze 3 knihy, všechny však vychází z jeho života. Prvotina Kalak (2007) je příběhem muže z jehovistické rodiny, který bojuje se závislostí na drogách, alkoholu a s traumatem z dětství. Další rok vydal Leine román Valdemarův den, který je o vraždě, která se stala v Leineho vlastní rodině. No a poslední kniha – Proroci z fjordu Věčnosti? Jde o historický román o mladém misionáři, který přijíždí do Grónska šířit křesťanství.

Na jeden život až až, říkám si, ale třeba léčba literaturou opravdu pomáhá...

SiF

 

*   http://www.iliteratura.cz/Clanek/35191/leine-kim

 

 

Přidat komentář (0 Komentářů)

Týden knihoven

Právě v těchto dnech je Týden knihoven v plném proudu. Cituji: “Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR pořádá již 19. ročník této celostátní akce (příští rok budou kulatiny,hm) na podporu četby a knihoven. V centru zájmu knihoven jsou především uživatelé. Cílem aktivit knihoven na podporu knih a čtenářství je nabídnou atraktivní využití volného času nejen novým čtenářům, ale pečovat hlavně o naše čtenáře stávající“.

Tak si tak říkám Týden knihoven oslavuje knihovny a uživatele, březen je měsíc čtenářů... a vloudila se otázka, zda tam něco nechybí? A ano. Já, jako knihovnice, chci mít taky svátek!!!

Oficiálně! Tak vyhlašuji od letošního roku 2015 čtvrtek v pohyblivém Týdnu knihoven za svátek všech knihovnic a knihovníků.

Dnes přeji jen touto cestou všem knihovnicím a knihovníkům radost z této profese, hodně zajímavých knížek na půjčování a také hodně spokojených čtenářů. Slibuji, že budu od příštího roku posílat osobní gratulace k tomuto, mnou vytvořenému, svátku. Ať žijí knihovnice a knihovníci :-)

JiS

Přidat komentář (0 Komentářů)